Jdi na obsah Jdi na menu

Pětiboj, aneb kdo neskáče přes potok, není skaut.

3. 4. 2012

Jarní tábornický pětiboj aneb kdo neskáče přes potok, není skaut.

   V neděli 25. 3. 2012 proběhla snad jedna z největších oddílových akcí. Jarní tábornický pětiboj. Tato akce se koná každý rok. Až do minulého roku se hrálo v pětiboji o jeden veliký pohár. Ale protože se oddíl rozdělil na mladší a starší družiny, hraje se, taktéž od minulého roku, o poháry dva. U již zmiňovaného velkého poháru nebude těžké vyjmenovat jeho nositele. Zatím nikdo jiný, než-li družina rysů, nevyhrál tento velký pohár. Pohár pro mladší vyhrála minulý rok družina vyder.

   Nedělní ráno nastal veliký zvrat. Z družiny rysů se totiž sešli jen dva. Rádce Doktor ( Pavel Vaculík II.) a podrádce Venďóž (Vendula Pospíšilová). Snad všichni si tedy kladli stejnou otázky: Uspějí rysi letos? Začalo se ostatním svítat na dobré časy? Tentokráte proti sobě soupeřily starší družiny orlů, jelenů a rysů. Z mladších soupeřily lišky, veverky a vydry.

   Poté, co jsme se všichni sešli na klubovně, zahájil se pětiboj. První disciplína byla stavba stanů. My starší jsme měli postavit stany, takzvaná ,,áčka“, ze dvou celt a provázku. Bylo to nesmírně těžké. Nejprve jsme museli správně spojit dvě celty v jednu. Už v této první fázi nastal problém. Ten jsme ale rychle vyřešili a vzápětí nastal druhý problém. Kam postavit stan? Později: jak postavit stan tak, aby držel tvar? Mladší zas měli postavit stan zvaný ,,iglú“. Nakonec se to přece jen povedlo všem družinám. Všechny družiny postavily stan, první disciplína byla za námi, a tedy mohli všichni vyrazit na těžkou cestu plnou překážek, ale taky plnou překrásných zážitků.

   Vyrazili jsme podél potůčku ke Chválkovicím. Tady teprve jsme pochopili téma. Skočili jsme totiž přes potok. Ušli jsme podle potoka pár metrů a zase jsme skákali na druhou stranu. Pak jsme objevili krásné místečko pro druhou disciplínu. Pro starší přišla morseovka a pro mladší oheň. Mladší rozdělávali oheň a my, starší jsme museli přeskočit potok, vzít lísteček s jedním písmenkem morseovky, který by pochopitelně na druhé straně potoka, přeskočit potok zpět a vyluštit ono písmeno. Musím říct, že písmen tam bylo asi dva a dvacet. Čili čtyři a čtyřicetkrát jsme museli přeskakovat potok, abychom získali šifru morseovky. Po dlouhém hloubání a přemýšlení jsme vyluštili šifru: ,,oslavme skautské století“, kterou jsme zprvu moc nechápali. Ale náš vůdce Vlastík nám ji vysvětlil. Skauting v česku slaví sto let od založení. Tedy jsme po dokončení druhé disciplíny oslavovali. Oslavovali jsme pochodem. Přímým pochodem ku třetí disciplíně.

   Další disciplínou byl pro starší oheň a pro mladší azimutový běh. Starší měli za úkol rozdělat oheň z přírodních zdrojů a za využití KPZ krabičky (Krabička poslední záchrany). Poté uvařit litr a půl vody. Mimo disciplínu si uvařit ve vodě těstoviny. S čímž úzce souvisí fakt, že po této disciplíně jsme měli oběd. Oběd to byl vydatný. Těstoviny s boloňskou omáčkou. Rysům se těstoviny zvlášť povedly. Julka jim do kotlíku přisypala krapet soli, Doktorovi se to zdálo moc, ale Julka jen ledabyle odpověděla: ,,Neboj, mám to ve voku!“ A když jsme všichni z tohoto kotlíku ochutnali, jak říká Vlastík: ,,Jen slušné vychování nám brání v tom, abychom to nevyplivli.“

   Po obědě měli mladší morseovku a starší dostali azimutový běh. My, kteří jsme běželi azimutový běh, jsme dostali do rukou buzolu a vyrazili jsme. Na určeném místě jsme nastavili azimut, tedy číslo na číselníku buzoly, počítali kroky a na druhém místě, na které jsme dorazili, další azimut. A tak to šlo až do cíle. Naprosto vyčerpáni, pokračovali jsme v cestě zpět do Ivanovic na Hané. Podle potoka, samozřejmě. Až se všichni dotrousili ke Kačáku, přišla poslední, ale veledůležitá disciplína. Protože právě teď bylo skóre vyrovnané. Každá družina starších měla po osmi bodech. Teď tedy záleželo na tom, jak kdo umí uzlovat. Uzlovaly se základní uzly. Dračí smyčka, ambulantní spojka, lodní uzel, zkracovačka, škotová spojka a zvláštní uzel, autíčka.

   Po ukončení poslední disciplíny se vyhlásil nástup. Nyní se rozhodne. Kdo vyhraje letošní pětiboj? Rysi v nevelikém osazení už neměli tolikero šancí, jako v předešlých ročnících, ale přesto měli krásné výsledky po celý den. Tedy, i kdyby rysi tentokrát neobhájili titul, nedalo by se říct, že nebyli dobří. ,,My už jsme ani nepočítali s úspěchem. Věděli jsme moc dobře, že tentokrát nevyhrajeme“, říká Venďóž. Vlastík vyřkl vítěze. Výsledky byly překvapivé, pro někoho uspokojivé, někteří by byli mlátili s čepicemi do země, ale my, to jest skauti, umíme přijímat porážku. Ba dokonce umíme i přát vítězství jiným!

U mladších

3. místo - Veverky

2. místo- Lišky

1. místo- Vydry

U starších

3.místo-Orli

2.místo-Jeleni

1.místo-Rysi

I přes velkou účast by všichni byli rádi, kdybychom se příští pětiboj sešli ještě v počtu hojnějším. Třeba, když u rysů bude víc členů, předají konečně svůj, už šest let držený pohár, nějaké jiné, dobré družině. Všichni držíme palce, aby se příští pětiboj vyvedl, jako ten letošní, a abychom na ten letošní všichni vzpomínali s láskou.

Text:Pavel Vaculík II. – Doktor ,

                                                                                                                                   Rádce družiny rysů.

 

 

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky Jarní pětiboj 2012

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář