Jdi na obsah Jdi na menu

Velká podzimní 13ka 2014

17. 11. 2014

Tradiční soutěž družin se letos odehrála 15. a 16.11. na Salaši ve Švábenicích. Příznivé počasí a odhodlání bojovat za úspěch své družiny zajistili hojnou účast. Letos poprvé nevymýšlel disciplíny Vlastík, ale naši oddíloví rádcové a rádci družin.

Vše odstartovala chůze na chůdách, v případě skautů a skautek dokonce vlastnoručně vyrobených. Překvapila nás hlavně Bára Šebková, které to šlo nejlíp, a i díky ní se v kategorii světlušek a vlčat do vedení dostala družina Vyder. Mezi skauty zvolila lepší konstrukci chůd dívčí družina Laněk a porazila tak kluky z Jelenů.

Následoval hon na splašené balónky létající po poli, přeskoky přes lano a pak přenos těžkého břemene. Zatímco některé družiny se potýkaly s různými potížemi, Vydry a Laňky pokračovaly ve svém vítězném tažení.

Po gulášové pauzičce jsme se vydali na další soutěže do lesa. Chránili jsme dračí vejce před zničením, jako tažní koně jsme sváželi dřevo z lesa a na chvíli jsme i oslepli a museli se plně spolehnout na svého vidoucího rádce, aby nás vyvedl z černého lesa ven. A pořadí na prvních místech se stále neměnilo...

Před setměním jsme ještě zvládli Smíškovu disciplínu, kdy jeden z výšky sypal cosi hodně drobného :-) a ostatní to dole chytali. A tohle byl konečně úspěch pro kluky z Jelenů.

Pak už jsme zalezli do chaty, kde nám Víťa se Sandálem krásně zatopili. Dojedli jsem zbytek guláše a řádění na chatě jsme si zpestřili kurzem zavazování tkaniček, hraním Městečka Palerma či noční vycházkou do tmy.

Druhý den ráno nezačal úplně nejlíp, protože Víťa se při sekání dřeva poranil a tak jsme měli neplánovaně zařazenou zdravovědu. Ale vše se zvládlo a zase pokračovala třináctka. Všichni naplno bojovali o co nejlepší výsledek. Proplétali jsme svá těla a hltali jablka. Pája si na nás připravil stavbu majáku a rozdělávání ohně za těžkých podmínek ve větru a metr nad zemí. Konečně přišel i úspěch Lišek, kde Malý Sandál Laďa Bureš dostál pověsti svého rodu a oheň rozdělal. Před velkým finále jsme se ještě pořádně posilnili tím, co nám uvařili naši náhradní kuchaři Rádyjo, Sandál a Mamut. Byly to těstoviny s čímsi a byly mňam mňam.

Špendlík nám pak dal za úkol hodit vejce z balkonu dolů na zem tak, aby se nerozbilo. Použili jsme noviny, nafukovací balónky, špejle a izolepu. A světe div se, některým sice vejce prasklo ještě dřív, než něco stihli vymyslet, jiným se však podařilo ho dostat na zem lehce nakřáplé. Ale našli se i tací, kteří to dokázali a vejce bylo po pádu neporušené.

Zatímco naši starší kamarádi po nás dali do pořádku celou chatu, my ostatní se vrhli na poslední disciplínu. A to sehnat 13 věcí. Nikdo z nás sice nechytili živého bažanta, ale ostatní se za hodinu dalo obstarat.

Konečné vyhlášení už jen potvrdilo, že nejlepší družinou mezi vlčaty a světluškami se staly Vydry vedené Denčou Přikrylovou, následované Liškami a Veverkami. V kategorii skautů a skautek téměř stylem start cíl vyhrály Laňky a kluci Jeleni museli uznat, že i v omezeném počtu to holkám šlo prostě tentokrát líp.

 

 

za 6.junácký oddíl Ivanovice na Hané zapsala Julie Nováková, oddílová vůdkyně

 

Můj názor je takový, že se jak Julce, tak i našim starším kamarádům tuto 13tku povedlo velmi dobře zorganizovat a to i přes to, že někteří mladší zatím moc neposlouchají. Mám takový dojem, že naše holčičí družina Laňek to vyhrála jen kvůli tomu, že jsme byly sehrané a spolupracovaly jsme. Kluci se asi nebyli schopni dohodnout a proto vyhráli jen jednu ze třinácti výzev.

Po dobu našeho pobytu na Salaši jsme všichni zažili mnoho dobrodružství a to naše družiny hodně sblížilo. Například nás v noci navštívily dvě obludičky (což jsme organizovaly my, Laně) a šly se světluškami a vlčaty černou tmou po cestě. Na konci musely děti říct: Jsem odvážný skaut a ničeho se nebojím. Potom se otočily a vydaly se zpět.

Z disciplín bylo třeba chození na chůdách, jezení jablek na čas, běh s kusem dřeva po lese a úkol rozbít cizí družině její vejce a ochránit přitom to svoje.

Abych to celé uzavřela. Podle mě je úplně jedno, kolik vás v družině je, ale nejvíc záleží na tom, že držíte spolu. Protože když držíte spolu, tak je mnohem lehčí vyhrát.

 

 

Jana Nováková, Družina Laňky

12 let, 17.11.2014

 

 

Náhledy fotografií ze složky Podzimní 13ka 2014