Jdi na obsah Jdi na menu

Zase jedna výprava!

5. 3. 2014
výprava

Pod dubem, za dubem

Ta banda malých i velkých, mladých i starých, zkušených i zkušenějších se vypravila na výpravu s poutavým tématem: Pod dubem, za dubem. Skauti z ivanovického 6. Oddílu to byli!

Když se ráno shlukli na autobusovém nádraží v překrásném počtu, všichni se zaradovali. Považte – deset se jich sešlo! Vydali se vstříc objevování nového a opakování starého k nedalekému lesu. Už zpočátku jízdy autobusem převládala optimistická nálada, ba veselí a radost.

Přijeli skautíci do ne příliš vzdáleného kraje, do Orlovic a hned na místě výstupu z autobusu proběhlo v oddíle tradiční fotografování. Společná fotka a po ní výstup malebnou vesničkou směrem ku lesu, ku přírodě. Hned první úkol byl jasný. Tajní zvědové musejí o svých protějšcích zjistit co nejvíce informací. A tak šli ve dvojici pokaždé starší skaut či skautka s mladším vlčetem, nebo světluškou. Na první zastávce každý prezentoval co o svém spolujdoucím zjistil a co mu přišlo nejzajímavější.

Pokračovalo se v cestě. To víte, skuti se jen tak na dlouho nezastaví. Pěkně jdou, dokud nedojdou do cíle. Ale to by nebyla ivanovická Šestka, aby se po cestě trochu nezasmála. Hrála se totiž skvělá hra. Předně musí mít každý skautík stejný počet papírků. Nastříhané papírky si vložíte do hrsti, počet znáte jen vy a svému soupeři řeknete: ,,Lichá, nebo sudá?“ Trefí-li se, lístky ve vašich rukou držené ztrácíte. Neuhádne-li, musí vám odevzdat stejný počet lístků, jako máte vy právě v dlani. Přímo hazard…

Hra s lístečky se ukončila až na místě, které bylo na celé výpravě snad nejpoetičtější. Starý dub nad panoramatem Ivanovické brány. Na posezení pod dubem se drobotina občerstvila, napojila a pozor, ctila romantiku toho místa –  starší měli za úkol složit na toto místo báseň a mladší měli namalovat, co slyší.

Po krátké vážnější a, myslím, velice přínosné chvíli se ta řada nadšených junáků zase rozpohybovala a mířila přes Švábenice rovnou domů. Do Ivanovic na Hané. 

Pavel Vaculík II. – Doktor